Zajímáte - li se o kurz závěsného létání, klikněte zde.
Kurz létání na rogalu 2011
Dubnové seznamovací kurzy závěsného létání.
Druhá polovina dubna opět patřila úvodním seznamovacím kurzům. První se konal na terénu Vlčovice v Beskydech. Kromě nových zájemců využili pěkného počasí i mladí piloti z Kopřivnice na potrénování startů a přistání.
Marian při startu na Vlčovicích.
O velikonočním víkendu se konal kurz opět na Broumovsku. Kromě nováčků dorazil na svah i Boris, který se poslední dobou zabývá vývojem elektrického motorového postroje. Pro žáky to byl den prvních letů a pro mne první let s elektro mosquitem v Čechách.
Michal před nácvikem startu, zatím ještě bez postroje.
Renča krotí neposlušné rogalo.
Tonda se seznamuje s kluzákem.
Michal a jeden z jeho prvních letů.
S vrtulí za nohama to šlo i nad stromy.
Ondra při jednom ze sobotních letů
Renčin start, uzavírající celý kurz.
Martin Bibko
2. a 3. 4. 2011
Pilotní a pokračovací kurz závěsného létání
Na první dubnový víkend vyšlo opravdu krásné slunečné počasí a tak jsme z mladými piloty rogal vyrazili na Staňkovku u Černošic. Vzhledem k pokročilosti studentů jsme zvolili trochu temperamentnější, ale bezpečné startoviště s možností zpětného vývozu autem. Kromě nácviku zatáček, museli adepti řešit taky rozpočet na přistání a tak jim přibyl další letový oříšek, který se musí každý pilot naučit pro svoje bezpečné létání.
Zátiší: “Rogalo, Berounka, Cukrák”.
Kluzáky na startu.
Michalův poslední krok na zemi.
Standa v předstartovním soustředění.
Martin Bibko
21. 3. 2011
Sny nepřicházejí jen v noci - Martin Foral
Když jsem s Martinem přijel v odpoledních hodinách na Ranou, abych se trochu rozlítal před zkouškami, vzpomněl jsem si při pohledu na kopec, na všechny dny a všechny kopce, kdy jsem se s křídlem vláčel nahoru. Honila se mi vždy hlavou myšlenka, jestli není lepší ležet doma, mrknout se na nějakej film nebo si dát dobrou večeři. Sám sebe se ptám, proč tohle dělám, takhle se dřít a tahat toho „ptáka“, kterému se říká závěsný kluzák tamhle do toho kopce. Chce se mi brečet, jak jsem z toho vysílenej. Odpovědi jsem našel, až ….. na startu stojíte s křídlem nad sebou. Vy máte na výběr, ale křídlo ne, to tam prostě „půjde“ s Vámi.A taky že jde. Já bez něj nepoletím a ono beze mě taky ne. Tak jako vždy předtím. Byl to den, kdy jsem si poprvé zasvahoval. Ne jen slet dolů, pár zatáček, kdy pak bude následovat vláčení křídla zpět na kopec. Kopíruji návětrnou stranu kopce sem a tam, snažím se cítit, co mi křídlo naznačuje. Vnímám, jak mě poslouchá. Řekl bych, že tam jsme jeden pro druhého. Pak vidím, že jsem již výše, než místo odkud jsem startoval. Na startu stojí Martin s Elou s tandemovým křídlem. Posléze je i tento „boeing“ s oběma je také ve vzduchu. Chvíli se vozíme podél kopce, ale blížící se západ slunce nám připomíná, že je čas, vrátit se opět na zem.
Další den nás čeká přezkoušení z teorie a praxe u inspektora Emila Dvorožňáka. Mám žaludek velikosti sevřené pěsti, protože nemám rád zkoušky. Po úspěšném zvládnutí teorie jedeme na Černý vrch u Klášterce nad Ohří. Projedeme a ověříme možná místa pro přïstání. Dvě zabalená křídla na zahrádce auta připomínají při jízdě samohybnou houfnici. Cesta na startovačku je rozbahněná a můj Citroen nás nechce nechat dojet až nahoru. Zase si vybavuji, jak budu křídlo vláčet nahoru na zádech, ale náhodný turista s terenním vozidlem vezme „Citrouše „ do vleku a vytáhne nás až nahoru. Nahoře jdeme obhlídnout startovačku. Sestavil jsem křídlo a po předstartovní prohlídce, zda je všechno jak má být, jsem popošel k startovací rampě. Na rampě již stojí Jirka s křídlem a čeká na vhodný okamžik. Pak prudký rozběh, pár kroků a letí. Sledujeme jej a já vím, že se blíží i můj čas. Vidím, jak Jirka přistává a mám z toho taky radost. A teď stojím na rampě já. Dívám se před sebe a čekám na vhodný okamžik, který také přišel. Krátký rozběh, pár kroků a letím. Popsat ten pocit, když letíte, je těžké. Vnímáte proudící vzduch, cítíte, že Vám bylo umožněno být jako dravec, co krouží nad krajinou. Přistanu poblíž Jirky pod orlím zrakem zkoušejíciho inspektora. Sdělujeme si zážitky a pocity. Je na nás vidět, že máme radost. A ještě lepší je, když to může člověk cítit sám na sobě.
Ještě na konec, při odjezdu na zkoušky mi jeden děda při pohledu na mé auto s křídlem na zahrádce řekl, že s tím dělem nikam nedostřelím. Jestli ho ještě někdy potkám, mám pro něj vzkaz „ dědo dostřelím a pěkně vysoko“.
12. a 13. 3. 2011
O tomto víkendu se uskutečnil další plánovaný seznamovací kurz a pokračování jarního pilotního výcviku. Počasí opět přálo jak je vidět na videu.
Martin Bibko
5. a 6. 3. 2011
První březnový víkend opět probíhal výcvik mladých pilotů rogal. Počasí přálo a tak se adepti posunuli ve svém pilotním umění přeškolením na postroj pro let v leže. Marek a Radek se v neděli ukázali po zimní přestávce i se svými kluzáky pro zálet a Radek si taky navečer vyzkoušel svého “Racka”.
Radek na startu při sobotním létání.
Zdeněk startuje poprvé v postroji ryba.
Standa se připravuje na start.
Michal před nedělním startem s kamerou na helmě.
Michal před přistáním a Marek při výšlapu na start.
Martin Bibko
26. a 27. 2. 2011
Poslední únorový týden byl ve znamení sice slunečného, ale mrazivého počasí. V sobotu se konečně teploty přehouply do plusových hodnot a tak si žáci mohli užít příjemný výcvikový den.
Tentokrát se sešli žáci v různém stádiu výcviku. Michal, Standa, Zdeněk se přeškolili na Atlase, Radek krotil postroj pro let v leže “ryba” a Vláďa se v neděli přeškolil na výkonnější typ kluzáku UP Comet.
Standa při prvním letu na Atlasu.
Zdraví Martin Bibko
19. a 20. 2. 2011
Zima se zatím drží, ale několik zájemců o létání na rogalu již nevydrželo a tak jsme o tomto víkendu uskutečnili první seznamovací kurz v okolí Plzně. Mírná sněhová pokrývka nijak nevadila, spíš naopak, působila přívětivě.
Michal při nedělním letu na Švihově
Martin Bibko