Rogala na Straníku 22. 3. 2014 - Pavel Ficek
Zdravím všechny létavce s křídly netopýrů !
…. konečně se nám zase udělalo létací počasí a to v době kdy většinou trávíme sportovní radovánky na lyžích nebo sedíme za kamny.
Je pátek večer a meteo servery bijí na poplach ! Na skypu je docela mrtvo a na mou výzvu k lítání nikdo moc nereaguje. Nakonec mi večer volá Martin Lorincz (Martine sorry neumím napsat “o” s tečkama ), že Milan Uher má jedno volné místo v autě na sobotu na Straník.
Hurááááá konečně nebudou náklady na létání pouze na mých bedrech a hned se domlouváme na ráno . Je sobota 22.března a po deváté vyrážíme z Ostravy v sestavě Artur, Martin , Milan s řidičem a já směr Žilina. Cestou se nám jeví, že stále nějak nefouká ale víra v dobré jarní lítání nás žene vpřed.
Na Straníku u nového bufetu vykládáme v cca 11.30 h. Zdá se , že nahoře už fouká přesně na komoru tak není na co čekat. Je to s podivem , ale nádherně opravenou hospůdku na straníku navštěvuji poprvé, tak si s Martinem neodpustíme dát výbornou kávu na osluněné lavičce.
Posilněni kávou a dobrou náladou nakládáme éra na ramena a šlapem směrem start. Tam už skládají křídla Lukáš s Pavlem. Za náma přijíždějí taky Pepa Cahel s čerstvým pilotem Mirkem Štefkem . No a během chvilky přijíždí Jirka Kocian, Tonda Kašuba a Zdeněk Gloger, no a nakonec aby nás nebylo málo taky dorazil Robert Jaglář a Zdeněk Haken.
Na startu již svižně fouká přesný jihovýchod! Do vzduchu se pouští jako první Lukáš, za ním hned Milan. Kluci to vzali hned po svahu vlevo , kde je svah zvedá hned nad kopec a tam taky začínají točit pěkně ve stoupáku. Milana zanáší stoupák svižně za kopec a při návratu nad start taky dostává pěkný kopanec pod křídlo !
No není na co čekat, než to začne ještě zesilovat a hned za něma startuji já. Taky to pouštím hned vlevo a v příjemném svahovém proudění se bez problémů zvedám. Zpět nad start už přilétám asi 200 nad kopcem… Takže jakmile nalítnu výraznější stoupání začínám točit a před startem se zvedám do necelých 1500m. … hm “pěkná vejška pro začátek ” si říkám a zkouším to tedy dál po hřebenu směrem k Žilině a bez točení to nad vysílačem otáčím zpátky ke Straníku. Nad žlabem mezi Malým a Velkým Straníkem nacházím rozlehlé stoupání, které mně zvedá do 1600. To je pro mne impulz zkusit to natáhnout dopředu směrem k Váhu.
Zjišťuji ,že ani v rovině proti větru neztrácím moc výšky ,tak se poprvé kochám pohledy na malou a velkou Fatru. Před sebou vidím Martinky, ze kterých mám docela respekt při takovém silném větru od jihu, tak se raději vracím zpoza silnice zpátky ke kopci. I tak jsem se vrátil s výškou nějakých 400 m nad startem , tak si říkám , že bych to zkusil celé ještě jednou ? 
Trošku se povozím u kopce, kouknu kam se poděli ostatí… většinou ale taky zmizeli do okolí. Chvílemi si připadám, že lítám ve vzduchu úplně sám , ač na přstávačce vidím snad jen jedno křídlo ! …takže druhé kolo a pouštím se znova po hřebeni směrem k žilině. Tentokrát ale narážím na oblast většího klesání. Raději netočím až u vysílače ale o něco dřív a vracím se zpět. Nad údolíčkem opět nalítnu stoupák a točím. Vário mi místy ukazuje 3-4 m tak se snažím to udržet. Najednou se ale na závětrné straně zatáčky ocitám ve stavu beztíže, čumák se nakloní k zemi a já počítám sekundu dvě, kdy křídlo začne opět vztlakovat ! Povedlo se a já jdu hledat stoupání raději víc před kopec, kde si už dávám větší pozor ! Nicméně zážitek to moc příjemný nebyl ale víra v autostabilitu mého éra mi dovolila pokračovat k dokončení mého úmyslu obletět si to ještě jednou a protáhnout si let až nad řeku. Let si opět velice užívám a letem dopředu zase vůbec neztrácím výšku … občas nalítnu nějaké větší stoupání tak si něco tréningově přitočím. Směrem od Martinek se nade mnou vrací zřejmě Lukáš… konečně radost , že někoho potkávám 
…blížím se k řece a Martinky se na mě zase nějak hrozivě koukají. Raději to těsně před řekou obracím, tentokrát se vracím větším obloukem směrem k východu a vracím se ke Straníku nad kopečkama z východního směru. Taky pro mne první zážitek z této okružní jízdy… kdybych toho už neměl docela plný brejle asi bych se pustil i někam směrem k Těrchové, i kdybych tam měl někde přistát , ale ruce mne už docela bolely a chtěl jsem si ještě nechat nějakou fyzickou rezervu na přistání. Nakonec jsem asi udělal dobře.
Na přistávačce už pár křídel sedělo , tak jsem se rozhodl že se ke kamarádům pomalu připojím… Nalítl jsem si nad louky , a že si to pohodově dokloužu a dokroužím , udělám si rozpočet a sednu… no jo ! Ale kde se stala chyba ?! Dolů to prostě jen tak nešlo ! Takže opačně ! Začal jsem vyhledávat klesáky, aby mi pomohly dolů a já se nemusel tak dřít a přitahovat hrazdu silou abych klesal nějaký půlmetr ! Ani spirály moc nezabíraly a vlastně mi ani nedělaly nějak zvlášť dobře na žaludek. Nakonec se sem tam nějaké klesání objevilo, tak se mi podařilo asi po půlhodinovém boji dostat se dostatečně nízko abych mohl udělat rozpočet a přistát. Trošku mě překvapil (a myslím nejen mne) silný přízemní vítr a s ním i spojené turbulence ale nakonec i přistání dopadlo dobře a já si moh v klidu vytřepat svaly na rukou než se odepnu z postroje
….Necelé dvě hodiny mi daly docela zabrat a budu muset se sebou asi začít něco dělat , pokud by to mělo mít vzestupnou tendenci 
no a pak už jen čekání na Artura, halušky s brindzou a cesta domů. . . Cesta uběhla kupodivu rychleji ,než když jezdím sám, protože se samozřejmě všechny lety musely náležitě rozebrat a tak….
Závěrem bych chtěl podotkount , že jsem na zemi ani ve vzduchu nepotkal jediný padák , což taky přispělo ke klidným zážitkům a že jsem si nevykroutil krční páteř jak to většinou u kopce bývá ! I za to děkuji Bohu větru , že nás nechal dnes v klidu a o samotě vychutnat si krásy přírody !
Takže zase příště !
Pavel
-- vloženo 24. 3. 2014
« Setkání pilotů motorových rogal v Jaroměři | -- zpět na aktuality -- | Rogalo - první termín výcviku závěsného létání 2014 »
24. 3. 2014 v 21.57
Tak to bylo super litani a hlavne super clanek, jako bych tam uplne byl
26. 3. 2014 v 12.45
Parádní report! Díky