Report ze Straníku 24. června 2022 - Bohuslav Vašut
Tak je to tady. Nastal den D, první let na rogalu z velkého kopce!
Předpověď bohužel dlouho neukazovala ideální podmínky pro let ze Straníku (pro kurz rogalo). Furt se to honilo jak na kolotoči a více převládaly klidné severní směry… Konečně JIH a slibná předpověd!
Volám občas Karlovi a konzultujeme počasí, ale většinou to nevyšlo. Konečně dnes vychází na Straník JIH, lehce jihojihovýchod. Ideál okolo 3m/s. Dnes to musí vyjít
Beru den volna v práci a ráno vyrážím pro Karla. Nakonec se domlouváme na výcvik jen já a Karel, že si vezme svoje éro.. Vyrážíme!
Dnes se těším, že si konečně slétnu velký kopec. Mám za sebou už nespočet sklouznutí s Danou v kurzu. Poté, co jsem od Petra z kurzu pořídil jednopotah UNO, vyzkoušel jsem si ho na Vítovce i s mým postrojem. Protože mi tahle kombinace naposledy sedla, těším se na Straník. Protože už lítám paraglide, dělám si menší zálusk na hezké polítání nad kopcem, který dobře znám. Ale zároveň mám trošku strach, jak to nakonec dopadne naostro v luftu…
Přijíždíme pod kopec a nad ním už visí cca 4 padáčkáři. Je to dobré Vyjíždíme s Karlem až na kopec a balíme výbavu z auta. Na kopci je už rušno. Je tu spousta známých a cca 4 rogalisti.
Oba si stavíme éra a já si vše připravuji ke startu. Je hic jak v Keni a já jedu klasicky ze zvyku jen v kraťasích a tričku. Na lítání oblíkám jen lehkou bundu. Karel se ptá… ,,Ty nemáš kalhoty?“
Noo.. nemám.. co nadělám…a už se chystám pomalu ke startu. Karel už má skoro postaveného svého Reliéfa a jde se mnou na start. Před startem kontroluji svůj postroj a křídlo. Vše vypadá v pořádku a tak se pomalu tlačím na start mezi kurzisty paraglidigu. Je tu tlačka. Termika chodí hezky, tak čekám na vhodný okamžik. Je tu, přichází sprint a fííííí….letím.
Start se povedl, letím a protože je to dlouho, letím od kopce a snažím se nezpomalovat, přeci jen je to zase trošku jako poprvé. Peru se s tím. Vário ani nepípne. Letím a podvědomě nejspíš narychluji rogalo, protože se mi ani moc nedaří citlivě zatáčet. Je to celkem fofr. Za chvíli jsem skoro nad přistávačkou. Rychle ztrácím výšku a tak nezbývá než přistát. Jelikož jsem celou dobu trošku vyhůkaný, že se nic neděje přesně podle plánu, ani nezapínám postroj. Je tu přistávačka a na větrném rukávu ukazuje cca JJV jako na staru. Dotáčím na přistávačkou a najednou je zem blíže než jsem předpokládal. V hlavě se honí spousta věcí, ale je to naštěstí Straník s obrovskou přistávačkou, tak to „nějak“ dopadne´. Přistávám nakonec směrem na západ…bohužel s mírným větrem v zádech…než jsem se naděl, je tu zem a nestačím odtlačit a přistávám na břicho.
Moje UNO má naštěstí měkké kolečka, takže to odnáší jen odřené koleno. Hned jsem si vzpoměl na Karla a kalhoty
No jsem dole a čekám na Karla. Jsme domluvení, že pro mne dojede.
Po sbalení jsme zpátky na startu a probíráme let. Zjišťuji, že to chce zkrátit úvazek v rogale a znovu se připravuji na start. Mezi tím trochu zesílil vítr, ale směr stále dobrý. Ostatní i svahují. Znovu kontrola a start. Najednou je to úplně jiná situace!! Rogalo poslouchá na každý povel a tak si dovoluji nalepit na levý svah od startu. Najednou mám jistotu v ovládání a cítím se ve vzduchu jako ryba ve vodě. Párkrát obletím před svahem a vydávám se raději trochu do prostoru…teď už je vše v pořáku a já cítím každou změnu rychlosti. Přichází stoupáček… zvyklý z padáku, se hned otáčím a hledám ho. Tady je!!
Posílám UNO do zatáčky a začíhám ho středit. Jsem úplně překvapený, jak mne křídlo poslouchá, a tak zkouším během točení a pracovat s křídlem.
Za chvíli jsem nad kopcem a nad východní nafukovanou stranou jsou široké stoupáky. Dotáčím skoro základny v 2300. Mezitím Karel odstartoval. Chvíli ho pozoruji kam letí. Já si to pouštím nad Kiju, ale vracím se zpět s velkou výškou a pak letím nad malý straník a hledám Karla. Mezitím polehoučku docházejí síly. Asi se s tím napoprvé trošku peru a zbytečně dotáčím kdejaký stoupák. Do toho už se začíná ozývat vyhládlý žaludek Mířím nad přistávačku. Vário ani nepípne a tak je to znamení zabalit to. Dnes jsem už plný zážitků a tak stačí. Nad přistávačkou vytrácím výšku a dívám se, že na louce je již stabilní východ. Vytrácím výšku osmičkama a přistávám hezky proti větru. No nebylo to úplně na jedničku, ale jsem dole! Nadšení z druhého letu kompenzuje odřené koleno a tak začínám balit. Chytám po chvíli poslední vývoz na start a stahuju auto. Mezitím přistál i Karel. Přibíhám a oba plní nadšení z hezkého letového dne balíme. Domů přijíždím celkem pozdě, ale stálo to za to!
Taaak pár hodin polítám na UNU a už si brousím zuby na dvoupotah. Chce to jen lítat!!
Bohuš Vašut
Počasí pro létání dnes opravdu vyšlo. Vítr foukal téměř přímo na kopec a zachycení bylo velmi jednoduché. Díky nedávnému letnímu slunovratu bylo slunce skoro nejvýš a tak i pozdní starty byly dobře podpořeny termikou (což pro výcvik ale často není ideální).
Po splnění všech instruktorských povinností a nafilmování Buhušova krásného prvního stoupání s rogalem nad start, jsem si také mohl zalétat. Startoval jsem před 17. hodinou a termika pořád fungovala. Stoupání po startu bylo pomalé a tak jsem nad Straníkem dlouho nevydržel a odlétl k Žilině. Termika byla všude, jako obvykle . Vkládám alespoň krátké video z dnešního létání nad prohřátým městem.
Výcvikový den opravdu vyšel a dokonce jsem si zalétal. Tomu se na Straníku říká “Palec hore” …
KH .
-- vloženo 26. 6. 2022« Výcvik létání na Vítovce - Jirka Petr | -- zpět na aktuality -- | Báseň o vítovském polétání - Jirka Petr »
27. 6. 2022 v 6.57
Paráda, gratuluji. Oba tvoje starty jsem úplně náhodou viděl na webkameře Mrzí mě, že jsem se nemohl přidat.
29. 6. 2022 v 9.13
Bohuslave, děkujeme za krásný článek. Blahopřeji k dobrému zvládnutí rogala nad Straníkem .
29. 6. 2022 v 9.51
No tedááááááá, čubrním - moc hezký Bohuši!!! Je to pro mě překvápko, nevěděl jsem, že už máš tento křest za sebou. Ale o to příjemnější pro mě je vidět, jak nádherně ti to šlo. Super, pochvala oběma!
2. 9. 2022 v 18.39
Děkujeme ..