Rogalistický Uhřínov - Ondra Pělucha
Živá diskuze na moravském skypu o letovém čtvrtku na Uhřínově naznačovala, že buď bude ultra dobré počasí, nebo se všichni snaží dostat na poslední chvíli do vzduchu stůj co stůj. Vzhledem k tomu, že jsem nemohl v neděli, kdy to bylo na jistotu, tak přes určité pochybnosti nakládám ve čtvrtek rogalo na auto a vyrážím do práce s tím, že se uvidí. Na startu jsem nakonec docela brzy, na rozdíl od chudáka Jerryho, který trčí v zácpě u tunelů. A jsem tu i trošku před tím, než naplno vypukne “tlačenice” 10-ti křídel. Tolik křídel pohromadě jsem snad v životě neviděl :-). V průběhu příprav po očku pozoruji počasí a zdá se, že vítr zesiluje. takže by to mohlo mít podobný ráz, jako minulé úterý, které vyšlo skvěle.
Jakmile se postavím na start, mám pocit, že skoro nefouká. Pohled na přistávajícího Rosťu na morálu taky nepřidá. Ale Pavel se drží někde ve vzduchu, tak nějaká naděje pořád je. Po “nekonečně” dlouhém čekání vítr trochu zesiluje, na nic nečekám a jdu do toho. Nakopnutí při pravé zatáčce po startu je slabší jak obvykle, ale něco tam je! Vidím Pavla jak svahuje nad serpentínami. Lepím se na svah co to jde a se zatajeným dechem poslouchám občas pípající vário. No aspoň nepadám. Když míjím průsek, kde jsem poprvé před 10 lety startoval s novým Quasarem na Uhřínově, lituji, že se tu již startovat nedá. Přeci jenom se startovalo o dobrých 30 výškových metrů výše a to by se dnes hodilo. Zajímavé, že i přes přirozenou obnovu lesa k vůli které se tu přestalo startovat, pořád vypadá, že by to z něj šlo. Holt je to složité, něco vyjednat, takže díky za to, že tu vůbec startovat lze. Je za tím určitě spousta práce.
Začínám pendlovat nad serpentínkami a pomalu se zvedám. Termika je nevýrazná a moc vysoko to nechodí. Trvá mi dlouho, než se odhodlám k přeskoku na svah nad Podhořím. Tam je to místy trochu divoké, ale do výšky to opět moc nejde. No bývám tu zvyklý na větší operační výšky. Pozoruji neúspěšný pokus kolegy s padákem o přeskok za orlem, nakonec to vzdává a letí zpět. Objevuje se tu Artur. Snažím se dobrat aspoň nějakou výšku a skáču dál. Artur za mnou a společně se trochu přizvedáme na podkově a jdeme dále na tunely. Ja volím přední stopu, Artur to bere spíše zadem. Ve předu to docela hází a prorazit proti poměrně silnému větru není úplně zadarmo. Nakonec to vzdávám a vracím se zpět na podkovu. Ovšem když se za chvílí pode mnou objevuje Jerry a neohroženě míří na tunely, tak mi nezbývá nic jiného, než to zkusit znovu :-). 
Tentokrát to již bylo úspěšnější a za chvíli jsme skoro nad tunelama. Potom se vozíme znovu na podkově a užíváme pobytu ve vzduchu. Na závěr ještě návštěva lomu a je to dneska kompletní:-).
Daří se mi opěř dobrat nějakou výšku nad serpentínami. Při jednom pendlu to tedy otáčím doleva a přistávám nahoře, takže mi odpadá dnešní tréninkový výšlap do kopce :-).
Nakonec pohodový den a hezký závěr / otevření sezóny :-). Už se těším na příště, doufám, že to nebude až za rok na podzim.
Video z palubní kamery přikládám, ale je v původním znění. Na hudbu tu máme jiné :-).
Děkujeme Ondro za nádherný článek se vším všudy…. Přidávám ještě krásné video z tohoto dne od Charlieho,
Jeronýmovo video ze zachycení se v době, kdy to bylo obtížnější
a Vaše letové trasy na Xcontestu : https://www.xcontest.org/2020/cesko/prelety/denni-skore-zk/#filter[date]=2019-10-24@filter[date]=2019-10-24
KH.
-- vloženo 28. 10. 2019« Podzimní Hrabůvka - Jeroným Juráň | -- zpět na aktuality -- | Výroční schůze KZL - Vlasta Bartas »