Předvánoční odvíjení u Kroměříže - Ondra Pělucha
Některé věci někdy prostě trvají, takže si dovolím menší úvod. V květnu 2012 jsem se seznámil s místní partičkou paraglidistů, která provozuje odvíják v okolí Kroměříži. Domluvili jsme, že bych se s nimi mohl odvíjet i s rogalem. Naštěstí ten rok pořádal Dan Vyhnalík kurz odvíjení. První zkušenosti s touto technikou startu jsem tak mohl nabýt pod dohledem zkušených lítáčů. S razítkem v piloťáku jsem se těšil, jak si každý týden zalítám a nebudu se muset trmácet daleko na kopce s vidinou mého oblíbeného blatouchu. Ale ouha, ze spousty důvodů to pořád nějak nevycházelo. Až v závěru srpna tohoto roku se sešli skoro všechny podmínky a provedli jsme první úspěšný start, kdy jsem se vypínal ve 450m na 1,5km dlouhé dráze. Jediné, co bohužel chybělo, bylo termické počasí, ale i tak to byla první vlaštovka, nicméně na dlouho dobu opět poslední.
V sobotu 21. 12. 2013, probíhal tradiční paraglidistický vánoční večírek. Když tam Robert vyhrožoval, že v neděli by to mohl vyjít a měli bychom oslavit slunovrat ve vzduchu, nevěnoval jsem tomu příliš pozornosti. Nedělní počasí mě uklidnilo, že se nebudu muset tahat s rogalem, protože bylo pošmournu a občas i pár kapek spadlo. Tak jsem si říkal, že do tohoto se nebude nikomu chtít startovat. Ovšem to jsem se přepočítal, protože po 13 je sraz u kapličky na začátku dráhy. Naštestí Robert uklidňuje, že rogalo si asi nema cenu brát, kdoví jaké to bude. Nicméně po 13 se jedu podívat na “dráhu” když to mám jen 7 minut od baráku. Po příjezdu se mě začíná zmocňovat neklid, kluci se vesele odvíjí a počasí vypadá docela příhodně, dokonce i polňačka je suchá natolik, že se po ní dá jezdit a já jsem tu bez křídla. Po krátké domluvě, jestli to ještě stihnu, vyrážím závodním tempem nazpět pro křídlo, bleskově nakládám a následně trhám svůj časový rekord ve skládání Quasara a po 15 hodině jsem připraven na start.
Kluci už mají za sebou 2 až 3 vleky, takže odviják je jen pro mě. S Robertem dolaďujeme ještě detaily odvíjení a jdem na to. Jedinou vadou na kráse je, že rychlost větru se blíže 0, takže na startu musím docela makat a pak to chvilku trvá, než se začnu zvedat. Ale za chvíli se již vypínám v základně, která je asi 300m nad terénem. Chvilku zkouším jaké je to letět bez vidu a pak si uživám krátkého letu nad podzimní mlhavou krajinou. Po přistání si dávám ještě jeden skok a blížící se tma definitivně ukončuje dnešní provoz.
První start:
Druhý start:
Co dodat na závěr? Báječné to bylo, prostě super “vánoční dárek”, se kterým jsem vůbec nepočítal. Doufám, že v příští sezóně bude všechno klapat a něco se nalítá. Každopádně můj velký dík patří Robertovi za jeho skvělé vleky a ochotu mě vůbec odvíjet i s mým rogalem.
-- vloženo 27. 12. 2013« Výroční schůze klubu závěsného létání Kopřivnice | -- zpět na aktuality -- | PF 2014 »
27. 12. 2013 v 23.24
Startoviště 7 minut od baráku je prostě bomba.. Blahopřeji
.
30. 12. 2013 v 12.15
Paráda, jen “houšť a větší kapky”