Létání v přátelském termickém ovzduší kolem Straníku
Ve čtvrtek 20 září se snažíme, tentokrát s Ondrou, opět využít dobrou předpověď pro létání na Straníku. Přijíždíme po 13 hodině spíš mezi posledními a stavíme křídla. Padáci nám ukazují, že to bude dnes dobře fungovat. Rogala startují až kolem druhé hodiny. Nefouká a tak kdo chce nahoru, musí využít termiku.
Přede mnou startuje Ondra. Vidím ho létat těsně nad startem, tak ještě odvazuji z křídla foťák a jdu mu udělat obrázek.
Vypadá to, že se “chytá”. Jdu vše nachystat , oblékám postroj a přicházím s křídlem na start.
foto: Jakub Ráček (děkuji :-))
Slabý vítr se trochu motá, ale po několika minutách čekání to dýchne proti. Bez zbytečného váhání startuji.
Stoupavých proudů je dostatek
a jakmile mám nad 16 set metrů,
lze to namířit kamkoli
a doletět do dalšího stoupání.
Základny jsou nad 2 tisíce
a není jednoduché se k nim dostat,
protože jen některé stoupáky tak tak prorážejí viditelnou inverzi.
Za to se ale často nabízejí
všude kolem.
Užívám si porozumění s pohybující se vzduchovou hmotou a dělá mi to dobře.. 
Všechno funguje jak má,
Zkušení padáčkáři, létající v podobné výšce se chovají velmi dobře
a tak dnes létám déle než obvykle.
Je jasné, že kamera po 2 hodinách už určitě nefilmuje.
vytahuji proto i foťák
a v druhé polovině letu fotím,
když se mi nějaký pohled zamlouvá
Je pravděpodobné, že letos už tady tak krásné létání nebude
a bylo by škoda zbytečně brzo sedat.
Na přistání jdu spíš aby na mne nemusel Ondra čekat.
Dá se bez problémů zůstat ve vzduchu do večera..
Když přistávám, Ondra právě přijíždí s autem, v pohodě balíme a s vědomím, že letošní léto končí, odjíždíme domů.
Na závěr ještě vkládám už tradiční, dnes focené panorama krásného terénu Straník :
KH
-- vloženo 24. 9. 2018« První let na Quasaru - Jeroným Juráň | -- zpět na aktuality -- | Změna termínu kurzu závěsného létání »
24. 9. 2018 v 17.08
Hezké, díky!
24. 9. 2018 v 20.14
Zvlaste me pobavila ta veta: “Stoupavých proudů je dostatek”.
Ale chapu, ze je to uhlem pohledu, ja se musel porad divat s hlavou zaklonenou nahoru a zemi jsem mel tesne pod nohama