Dvě reportáže z nedělního létání na Javorovém.
O víkendu přálo počasí závěsnému létání na Javorovém Vrchu. Dostali jsme o tom správu hned od dvou pilotů. Od Pavla (”bývalého” padáčkáře), majitele ještě “čerstvého” pilotního průkazu a také od zkušeného pilota Michala, jednoho z těch, kteří jsou již ve vzduchu schopní nejen rogalo správně řídit, ale za letu pořídit i krásné záběry videokamerou. Máme tak možnost si přiblížit nedělní létání ze dvou úhlů pohledu.
KH.
První opravdový let
V neděli ráno jsem kouknul na chat a vidím, že se pár lidí chystá na Javorový. Pár telefonů, naházet věci do auta a mohl jsem vyrazit. Musel jsem si ještě doject ke Karlovi pro Atlase a v 13:00 jsem byl na kopci. Bylo tam už asi 10 křídel, tak jsem se dal rychle do stavění. Po nezbytném zjištění, jak to tady chodí, vypukla “panika” a šlo se na start.
Celou dobu jsem byl sledován z domova přes webcam, start se mi musel podařit i kdybych nechtěl . Trocha nervozity, chvilka ve frontě a byl jsem ve vzduchu. Šlo to jak na drátkách snad během 10 minut jsme byli všichni “v tom”. Hned po startu jsem nalítnul stoupání, tak jsem se ho snažil točit, ale spíš jsem se tam jen tak motal a stoupal. Pomalu jsem se sžíval s křídlem a snažil se udržet jak to jen šlo. Asi po 10 minutah jsem se dokonce odhodlal pustit hrazdu jednou rukou a zapnout se do postroje . To byla úleva. Konečně jsem se mohl uvolnit. Po nějaké době jsem začal cejtit neznámou bolest v ramenou. Chce to víc trénovat a prý si zvyknu. Když už mě ruce bolely moc, šel jsem na přistání, které nebylo zrovna jako z učebnice, ale byl jsem v pořádku na zemi a neskutečně šťastnej. Poprvé jsem přistál protože jsem chtěl a né proto že jsem musel. Nakonec z toho byl let trvající přes hodinu. Byl to krásnej den s parádníma podmínkama, snad jich bude víc.
Pavel Görner
Zážitky z včerejšího dne
O víkendu v neděli se na nás po dlouhé době usmívá sluníčko, tak nezbývá nic jiného než naložit naše zázračné náčiníčko na střechu auta a vyrazit tentokrát na Javorový u Třince. Při příjezdu na místo zjišťujeme, že díky svěžímu severovýchodnímu vánku je na startovišti jen hrstka padáků, tak rychle stavíme naše křídla, aby nic nebránilo brzkým startům. Startuji jako druhý s menší prodlevou a zvedám se do pouhých 200 m nad kopec.
Čekání na termiku si zpříjemňuji natáčením videa ostatních rogalových přátel. Po nějaké půlhodince se hromadně zvedáme do 800 m nad kopec, kde kdosi zavelel do éteru „letíme pryč“. Najednou vše nabralo západní směr a zmizelo ve volném prostoru. Po chvilce rozmýšlení je začínám pronásledovat, abych si to kousek před Godulou opět rozmyslel a s odůvodněním předejít problémům s nezajištěným svozem nabral směr zpět na Javorový. Po bezproblémovém návratu s vytáčením pohodových stoupáků jsem se vrátil nad Javorový, kde jsem také strávil zbytek letového dne klidným kocháním a blbnutím. Zhruba po dvou hodinách strávených ve vzduchu, kdy jisté fyzické potřeby a neúplná konverzace s Vlastíkem, dle které jsem došel k závěru o jeho dosednutí, jsem se rozhodnul, že nastal čas ukončit tento krásný plachtařský den. U přistávačky jsem musel razantně vyklesávat z důvodů ještě trvajících stoupáků a po půlhodině klesání končím let přistáním. Když sbalím křídlo a dořeším dopravní záležitosti, začínám pátrat po Vlasťovi, který se náhle objeví nad přistávačkou a následně bezproblémově přistává. Po sbalení jeho křídla vyrážíme na cestu zpět domů. Závěrem mohu říct, že to byla moc pěkná neděle a určitě ostatních deset (pokud dobře počítám) pilotů rogal toto potvrdí.
« Obrázky z výcviku létání na rogalu 11.-13.6.2010 | -- zpět na aktuality -- | Pilotní kurz Mieroszow 21. - 27. 6. 2010 »