aktuální informace

Vzpomínka na Jirku Kološe na Javorovém vrchu 2023

 V hospůdce jsme poseděli, objednali si výbornou polévku, borůvkové knedlíky a kynuté koláče. U stolu jsme si také dali dobře vychlazená pivečka, vínečka i panáčky.

 Jako každým rokem jsme si udělali na stejném místě společnou fotku, kde si nejde nevšimnout, že panovala skvělá atmosféra. Zavzpomínali jsme na Jirku a také i na Tondu Lipinu, který nás letos opustil. Teď se chlapci na nás dívají shora a s úsměvem si říkají, jaká jsme skvělá parta.

 Chci poděkovat Karlovi Hamanovi za zveřejnění článku a fotek na jeho stránkách, které poskytl Jirka Š a Honza Š.

 Přeji Vám krásné a pohodové vánoční svátky a úspěšný rok 2024 plný štěstí a hlavně ZDRAVÍ.

[Spustit prezentaci]

Tak Jirko, zase za rok! 

Ivana Štěrbová

Video z roku 2021 zde:

.. 

Vše nejlepší v novém roce 2023

Pravidelná vzpomínka na Jirku Kološe na Javorovém vrchu 2022

Rok uběhl jako voda a 3.12.2022 stojíme na parkovišti před lanovkou, kde se všichni radostně vítáme. Na vrchol se ti zdatnější vydávají pěšky, méně zdatní lanovkou.

Na Javorovém nás čekalo nádherné počasí, avšak bez sněhu. Letos jsme nechali sáně a lopaty doma.

Prošli jsme se po vrcholu a „bývalí nemotoroví letci“ nahlas zavzpomínali, jak létali na svých „ptácích“ a teď už jim „ptáci“ leží někde v garáži.

Vymrzlí jsme se přemístili do hospůdky na dobré jídlo a pití. Ti co neřídili se samozřejmě nezapomněli napít na Jirku.

a vydali jsme se na společné focení.

Vypustili jsme moderního ptáka (drona) Otíka, ať nás všechny vyfotí a udělá nějaké videa a fotografie i z ptačí perspektivy. Poté následovala cesta směr parkoviště.

Jelikož se mezitím oteplilo, tak trasa dolů byla velmi blátivá, nepříjemná a lehce nebezpečná. Došlo taky k nepříjemným pádům načež nesmeky také zůstaly schovány v batohu.

Dole jsme se sešli ve veselém rozmaru a trošičku špinaví. Ti, co jeli dolů lanovkou, tak přijeli čistí, ale vymrzlí.

Atmosféra krásného sobotního dne je vidět na fotkách od Jirky Š, Honzy Š a drona Otíka.

Chci poděkovat i Karlovi Hamanovi za zveřejnění článku a fotek na jeho stránkách.

Přeji Vám pohodové krásné vánoční svátky a úspěšný rok 2023 plný štěstí a ZDRAVÍ.

Tak Jirko, zase za rok!

Ivana Štěrbová

Video z loňského výšlapu zde:

Báseň o vítovském polétání - Jirka Petr

Není nutno není nutno, aby bylo příliš větrno,

stačí když mi trochu foukne, tak aby to letělo.  

Trochu zleva, trochu zprava, turbulenci nemám rád,

pěkně přímo, dobrý rozběh, s tím jsem zatím kamarád.

Přesně takové ideální podmínky byly hlášené na den 7.9.2022 pro výcvikový kopec Vítovka. Jerry se ujal iniciativy a prvotního informování účastníků, Karel potvrdil vhodné podmínky a přijal účast. K Jerrymu a Karlovi se přidal také všude přítomný a ochotný Charlie. Všichni společně potom tvořili skvěle se doplňující učitele a pomocníky pilotním žákům.

Také za žáky byla účast poměrně dobře zastoupena - z nových žáků se dostavil Martin a Mikolaj, za pokročilé potom Viktor, Honza, Nikolaj a Jirka.

V neposlední řadě se na kopci sešla také početná řada cvičných i pokročilých rogal. Pro nováčky byly k dispozici 2 cvičné Dany, na kterých trénovali Mikolaj, Martin, Viktor a Honza. Své nové jednopotahy si s sebou přivezli Nikolaj i Jirka a byli připraveni v tento den přejít k létání právě na těchto křídlech.

Na kopci jsme se sešli ve skvělé náladě kolem 10 h a do přibližně 11 h jsme měli všechna rogala připravená. Už při přípravě nových jednopotahů poskytli instruktoři Nikolajovi a Jirkovi některé užitečné rady a pomohli se správným postavením křídel.

Po delší době velmi teplých a turbulentních dní byl výcvikový den o poznání chladnější i s mírnějším větrem.

Výcvik začal teoretickými rozpravami a zopakováním hlavních zásad, na které bychom neměli nikdy zapomínat. Potom instruktoři řekli každému žákovi, co by od něj na počátek dne vyžadovali. Každý pilot si po svém srovnal myšlenky v hlavě a mohli jsme se pustit do prvních letů. Bylo vhodné uskutečnit první lety z nižších poloh kopce. Kluci na Danách poctivě trénovali dobrý rozběh, udržení správné letové fáze a důkladné odtlačení hrazdy. Oproti tomu Nikolaj s Jirkou měli v hlavě instrukce o jiném chování jednopotahů, se kterými se chystali poprvé vzlétnout. Jako první se se svým Unem rozběhl Jirka a byl plný očekávání ….. již při rozběhu poznal, že se křídlo chová velmi klidně a stejně tak navázala letová fáze se stranovým i předozadním ovládáním. Vše fungovalo výborně a bylo jen potřeba odhadnout správný moment pro odtlačení hrazdy a přistání. Odtlačení přišlo o chvíli dříve s efektem mírného vyplavání, ale při udržení odtlačené hrazdy skončilo přistání na nohy jako do bavlnky. Velmi podobný a naprosto uhlazený let předvedl také Nikolaj se svým novým Impulsem. Těmito lety Jirka i Nikolaj prolomili přechod ze školních na jednopotahová rogala.

Všichni kluci se poctivě střídali, instruktoři udržovali neustálý chod letů, aby se nikdo vzájemnými starty neohrožoval a zároveň aby nebyly zbytečné prostoje ve skvělých výcvikových podmínkách. 

Protože intenzivním cvičením nejen přicházejí nové zkušenosti, ale také masivně odcházejí síly, využili jsme čas kolem cca 14 - 16 h k odpočinku a obědu. Rogala kromě toho, že skvěle létají a krásně vypadají, tak také poskytují žádoucí stín na jinak holém kopci. I tyto chvíle odpočinku byly plné pohody, vyměňování zážitků z uskutečněných letů a pohledů instruktorů ze země. I toto vše bezvadně tmelí rogalistickou skupinu!

Po odpočinku jsme se posunovali se starty stále výše na kopec. Lety tak byly vyšší, delší a žáci tak měli více prostoru na poznávání ovládání svých rogal.

Za celý dlouhý den udělali všichni žáci velký posun kupředu. Všem patří velká pochvala. Ne vše se samozřejmě dařilo bezchybně. Chyby byly, jsou a budou a my budeme nadále cvičit, abychom odstranili ideálně co nejvíce z nich.

Ještě větší pochvalu je třeba udělit všem učícím: Karlovi, Jerrymu i Charliemu!!! Jen díky jejich ochotě, výdrži a odhodlání pomáhat se posunujeme kupředu bezpečně, lépe a rychleji.

Děkujeme celé partě za výjimečný letový den na Vítovce a přejeme si, aby se takový den zase brzy opakoval.

Za všechny zúčastněné,

Jirka 

Po příjezdu na kopec panovala dobrá nálada a všichni se vrhli na přípravu rogal k létání

Karel uděluje (a opakuje) Jirkovi poslední rady před prvním letem na jeho jednopotahu Uno

Jirka připravený k prvnímu letu na Unu a Nikolaj v pozadí vyčkávající na totéž

Viktor s Honzou a jejich výcvikovou Danou. Všichni jsou spokojení

Ti co zrovna vyčkávali na volné výukové rogalo si během cvičení užívali pohodu báječného dne a vyměňovali si vzájemně nabyté zážitky

Po úspěšně absolvovaném prvním letu na Unu opanoval Jirkovi pusu velký úsměv (mírně deformovaný utrpením při zpětném transportu  )

Tenhle den se prostě musí prožít, to nemá chybu! Zleva: Mikolaj, Jirka a Honza

Také instruktoři (nazývám tak nyní všechny, kteří učí, nebo pomáhají s výukou) si mají během výuky o čem povídat 

Udělování rad “na suchu” bez rogal. Dozvídáme se tak velmi cenné informace. Zleva: Mikolaj, Viktor, Charlie, Karel, Honza

Není třeba se bát, Viktor žije! Užívá si vzácného stínu pod rogalem. 

Takhle to chytneš a ve správnou chvíli uděláš šup! a odtlačíš, rozumíš”

Zleva: Karel, Charlie, Viktor

Před každým letem jsme s Karlem zkoušeli správnou polohu zavěšení

I když to vypadá jako slet “růžovoučkých pilotů”, není to tak  Ale je to krása a máme ze svých nových křídel velkou radost! Zleva a zespodu: Impuls, Uno

Seznamte se: messieur pilot instruktor Jerry 

Honza se chystá na svůj další let

Uno, Viktor a Vítovka

Velká odpolední pohoda. Zleva: Karel, Nikolaj, Viktor, Mikolaj, Honza

Zleva: Uno, kluci, Dana. Pěkná společnost  

Když na kopci není stín, udělej si ho. Charlie, Jerry a Martin

Charlie si konečně zkouší pořádný rogalo …. 

S přibývajícím odpolednem se slunce na horizontu snižovalo a my jsme se s rogaly posunovali výše. Zleva: probíhající Nikolaj, Mikolaj, Karolaj

Jerry předchozí den viděl v televizi asi nějaký akční film se svalovcem, tak se snažil nám to předvést. Jojo super, jsi Rambo.

Na Vítovce jsme strávili krásný den. Velmi úspěšný po stránce výukové a velmi příjemný i společensky, v bezvadné partě dobrých lidí.

Fotografie použité v této aktualitě pochází od všech zúčastněných. Videa budou zveřejněna v další aktualitě. Děkujeme všem za pořízený a poskytnutý obrazový materiál.

Jirka Petr 

Report ze Straníku 24. června 2022 - Bohuslav Vašut

Tak je to tady. Nastal den D, první let na rogalu z velkého kopce!

Předpověď bohužel dlouho neukazovala ideální podmínky pro let ze Straníku (pro kurz rogalo). Furt se to honilo jak na kolotoči a více převládaly klidné severní směry… Konečně JIH a slibná předpověd!

Volám občas Karlovi a konzultujeme počasí, ale většinou to nevyšlo. Konečně dnes vychází na Straník JIH, lehce jihojihovýchod. Ideál okolo 3m/s. Dnes to musí vyjít

Beru den volna v práci a ráno vyrážím pro Karla. Nakonec se domlouváme na výcvik jen já a Karel, že si vezme svoje éro.. Vyrážíme!

Dnes se těším, že si konečně slétnu velký kopec. Mám za sebou už nespočet sklouznutí s Danou v kurzu. Poté, co jsem od Petra z kurzu pořídil jednopotah UNO, vyzkoušel jsem si ho na Vítovce i s mým postrojem. Protože mi tahle kombinace naposledy sedla, těším se na Straník. Protože už lítám paraglide, dělám si menší zálusk na hezké polítání nad kopcem, který dobře znám. Ale zároveň mám trošku strach, jak to nakonec dopadne naostro v luftu…

Přijíždíme pod kopec a nad ním už visí cca 4 padáčkáři. Je to dobré Vyjíždíme s Karlem až na kopec a balíme výbavu z auta. Na kopci je už rušno. Je tu spousta známých a cca 4 rogalisti.

Oba si stavíme éra a já si vše připravuji ke startu. Je hic jak v Keni a já jedu klasicky ze zvyku jen v kraťasích a tričku. Na lítání oblíkám jen lehkou bundu. Karel se ptá… ,,Ty nemáš kalhoty?“

Noo.. nemám.. co nadělám…a už se chystám pomalu ke startu. Karel už má skoro postaveného svého Reliéfa a jde se mnou na start. Před startem kontroluji svůj postroj a křídlo. Vše vypadá v pořádku a tak se pomalu tlačím na start mezi kurzisty paraglidigu. Je tu tlačka. Termika chodí hezky, tak čekám na vhodný okamžik. Je tu, přichází sprint a fííííí….letím.

Start se povedl, letím a protože je to dlouho, letím od kopce a snažím se nezpomalovat, přeci jen je to zase trošku jako poprvé. Peru se s tím. Vário ani nepípne. Letím a podvědomě nejspíš narychluji rogalo, protože se mi ani moc nedaří citlivě zatáčet. Je to celkem fofr. Za chvíli jsem skoro nad přistávačkou. Rychle ztrácím výšku a tak nezbývá než přistát. Jelikož jsem celou dobu trošku vyhůkaný, že se nic neděje přesně podle plánu, ani nezapínám postroj. Je tu přistávačka a na větrném rukávu ukazuje cca JJV jako na staru. Dotáčím na přistávačkou a najednou je zem blíže než jsem předpokládal. V hlavě se honí spousta věcí, ale je to naštěstí Straník s obrovskou přistávačkou, tak to „nějak“ dopadne´. Přistávám nakonec směrem na západ…bohužel s mírným větrem v zádech…než jsem se naděl, je tu zem a nestačím odtlačit a přistávám na břicho.

Moje UNO má naštěstí měkké kolečka, takže to odnáší jen odřené koleno. Hned jsem si vzpoměl na Karla a kalhoty

No jsem dole a čekám na Karla. Jsme domluvení, že pro mne dojede.

Po sbalení jsme zpátky na startu a probíráme let. Zjišťuji, že to chce zkrátit úvazek v rogale a znovu se připravuji na start. Mezi tím trochu zesílil vítr, ale směr stále dobrý. Ostatní i svahují. Znovu kontrola a start. Najednou je to úplně jiná situace!! Rogalo poslouchá na každý povel a tak si dovoluji nalepit na levý svah od startu. Najednou mám jistotu v ovládání a cítím se ve vzduchu jako ryba ve vodě. Párkrát obletím před svahem a vydávám se raději trochu do prostoru…teď už je vše v pořáku a já cítím každou změnu rychlosti. Přichází stoupáček… zvyklý z padáku, se hned otáčím a hledám ho. Tady je!!

Posílám UNO do zatáčky a začíhám ho středit. Jsem úplně překvapený, jak mne křídlo poslouchá, a tak zkouším během točení  a pracovat s křídlem.

Za chvíli jsem nad kopcem a nad východní nafukovanou stranou jsou široké stoupáky. Dotáčím skoro základny v 2300. Mezitím Karel odstartoval. Chvíli ho pozoruji kam letí. Já si to pouštím nad Kiju, ale vracím se zpět s velkou výškou a pak letím nad malý straník a hledám Karla. Mezitím polehoučku docházejí síly. Asi se s tím napoprvé trošku peru a zbytečně dotáčím kdejaký stoupák. Do toho už se začíná ozývat vyhládlý žaludek Mířím nad přistávačku. Vário ani nepípne a tak je to znamení zabalit to. Dnes jsem už plný zážitků a tak stačí. Nad přistávačkou vytrácím výšku a dívám se, že na louce je již stabilní východ. Vytrácím výšku osmičkama a přistávám hezky proti větru. No nebylo to úplně na jedničku, ale jsem dole! Nadšení z druhého letu kompenzuje odřené koleno a tak začínám balit. Chytám po chvíli poslední vývoz na start a stahuju auto. Mezitím přistál i Karel. Přibíhám a oba plní nadšení z hezkého letového dne balíme. Domů přijíždím celkem pozdě, ale stálo to za to!

Taaak pár hodin polítám na UNU a už si brousím zuby na dvoupotah. Chce to jen lítat!!

Bohuš Vašut 

Počasí pro létání dnes opravdu vyšlo. Vítr foukal téměř přímo na kopec a zachycení bylo velmi jednoduché. Díky nedávnému letnímu slunovratu bylo slunce skoro nejvýš a tak i pozdní starty byly dobře podpořeny termikou (což pro výcvik ale často není ideální). 

Po splnění všech instruktorských povinností a nafilmování Buhušova krásného prvního stoupání s rogalem nad start, jsem si také mohl zalétat. Startoval jsem před 17. hodinou a termika pořád fungovala. Stoupání po startu bylo pomalé a tak jsem nad Straníkem dlouho nevydržel a odlétl k Žilině. Termika byla všude, jako obvykle . Vkládám alespoň krátké video z dnešního létání nad prohřátým městem.

Výcvikový den opravdu vyšel a dokonce jsem si zalétal. Tomu se na Straníku říká “Palec hore” …

KH .

Výcvik létání na Vítovce - Jirka Petr

Na úterý 31.5.2022 byl několik dnů dopředu avízovaný další výcvikový den probíhajícího pilotního kurzu a také nový seznamovací kurz. Pěkné počasí a správný vítr vydržely, a tak jsme se sešli na kopci Vítovka u Oder. Protože mnohým žákům a novým zájemcům se výcvikový den nehodil, nakonec dorazil pouze žák Jirka a nový zájemce Mikolaj. Stejně tak se z kurzu omluvil Karel, kterého zastoupil instruktor Jeroným a také pomocník Charlie. Tím pádem vznikla situace, kdy každý žák měl svého instruktora. To bylo sice pro školu méně efektivní, ale pro žáky velmi komfortní individuální péče instruktorů. V průběhu dne se přidal také pokročilý Petr, který přijel se svým novým dvoupotahovým rogalem.

Hned po příchodu na tréninkový terén nás přivítala vzrostlá tráva, která nám při startech dělala potíže s rozběhem. Rovněž jsme brzy v průběhu dne zjistili, že den na kopci bude sice velmi pěkný, ale zároveň to s sebou přinese poměrně termicky aktivní podmínky. Toho dne foukal přibližně jižní vítr, o rychlosti do 5 m/s, s občasnými nárazy (způsobenými zmiňovanými termickými podmínkami).

Oba instruktoři využili malého počtu žáků, kdy tak bylo více času i klidu a zapojili se do zalétnutí několika rogal. Zároveň ukázali žákům, jak vypadá správný start, letová fáze i přistání. Žáci mohli vidět, jak se s rogalem, na kterém budou trénovat, dá při zvládnutí všech letových částí dobře létat.

Nový žák Mikolaj měl po celý den péči Jeronýma, který ho seznamoval se základními principy fungování a ovládání rogala. Začal trénovat rozběh a odtlačení na úpatí kopce a postupně se během dne posouval i mírně vzhůru po svahu. Zažil a vyzkoušel si, jaké to je ovládat rogalo v nízkém a krátkém letu.

Jirka se školitelem Charliem pokračovali v trénování letů z horní části kopce. Jirka poprvé trénoval na jiné Daně, než po celý zbytek dosavadního kurzu. Většina letů byla v pořádku, ale ani některým chybám se nevyhnul. Novou situací, se kterou se Jirka musel během letů vyrovnat, byly termické poryvy.
Oba kluci se poctivě snažili, během dne absolvovali velké množství startů i stoupání s rogalem zpět na kopec.
Na závěr výcvikového dne se rozhodli Jirka s Charliem poprvé vyzkoušet let na pokročilejším jednopotahovém Atlasu. Jirka zvolil pro svůj první pokus nižší část kopce, odkud odstartoval. Fáze startu neproběhla ideálně, ale nakonec let proběhl až do fáze přistání bez potíží. Pro další pokusy si kluci vyhradili až některý následující výcvikový den.

Společně jsme v malé skupině prožili další krásný a velmi intenzivní den na kopci. Během něj jsme zažili velkou spoustu nových věcí a zopakovali dříve naučené prvky. Jako vždy nám trénink přinesl mnoho zkušeností. Dík patří všem zúčastněným, především Jeronýmovi a Charliemu za jejich čas a odhodlání při výcviku žáků.

Budeme se těšit na další výcvikový den a doufejme, že se potkáme v hojnějším počtu.

 
Instruktor Jeroným využil prostoru během výcviku a ujal se zalétnutí nové Dany


 
Ukázal nám perfektní start, i zalehnutí do postroje.


 
V podání Jeronýma není let žádný problém a také Dana letěla velmi pěkně. Ráno bylo ještě vidět poměrně čisté nebe, bez výrazné oblačnosti.


 
Později se k nám přidal také Petr, který si přivezl na vyzkoušení své nové dvoupotahové rogalo. S přibývajícím časem už bylo vidět, že obloha se plní oblaky a termika funguje naplno.


 
Nováčkem v kurzu byl Mikolaj, který přijel na seznamovací kurz. Vypadal spokojeně, i že ho létání (běhání) baví.


 
Petr absolvoval svůj první zalétavací pokus na novém dvoupotahu. První let byl dobrý, s křídlem byla spokojenost.


 
Na kurz dorazil také pan čáp. Ale více než výcvik ho zajímalo, co dobrého do zobáku najde v čerstvě posekané trávě .


 
Mikolaj se v průběhu dne posouval mírně výše po svahu a zkoušel své první krátké lety.


 
Kromě létání si také hned od začátku Mikolaj zkoušel, jak se připravuje rogalo k letu.


 
Chvíle odpočinku pro piloty i rogala v krásném, ale velmi teplém dni.


 
Charlie s Mikolajem diskutovali o základních principech létání.


 
Vítovská pohodička na svahu.


 
I zkušený pilot čas od času vyzkouší, jak fungují počátky a co žáci musí absolvovat při výcviku. Charlie zkouší nově sestavený postroj a výcvikový trenažér zavěšení s hrazdou.


 
Později odpoledne přišlo na řadu vyzkoušení jednopotahového Atlase. Letu se ujal zkušený Charlie a let to byl velmi vydařený.


 

Atlas připravený pro přechod Jirky z Dany právě na toto křídlo. 

Jirka ve fázi letu těsně po startu narychluje rogalo, aby mělo dostatečnou rychlost pro bezpečný let.

Téměř až idylický pohled na závěsné létání v ranné formě výcviku. Létání má být radost z pohybu ve vzduchu, přírody i okolí a přesně to je na fotce zachyceno.

S příchodem podvečera už jsme se rozhodli úspěšný a intenzivní den ukončit. Díky za vše a zase příště na svahu 

Videa:

 
Mikolaj a jeho první zkušenosti s rogalem. Krátké rozběhy a pokusy o odtlačení hrazd 

 
A pak už jen trénoval stále to samé. 

 
Během dne se posunul trochu výše na kopec a vyzkoušel si krátké nízké lety. 

 
Opět trénoval stále dokola, aby si zažil potřebné úkony.


 
Jirka startoval z vyšší části kopce a trénoval dobrý rozběh, precizní letovou fázi a slušné přistání.

 
Lety se povětšinou dařily


 
Soustředit se musel na správný start, aby po změně úchopu neodtlačoval rogalo za trapézky a tím příliš nezvyšoval úhel náběhu.


 
Lety pokračovaly víceméně dobře.


 
Zálet svého nového dvoupotahu absolvoval Petr, který za námi přilej později během dne. Poměrně dobrý let a spokojenost s novým rogalem.


 
Toho dne se proletěli také školitelé, kteří zalétli některá nově pořízená křídla. Charlie zkouší let na staronovém Atlasu. Krásný vysoký let, Je vidět, že Charlie i rogalo fungují dobře.

Pozn.: V příspěvku jsou použité záznamy od Jeronýma a Jirky, děkujeme jim za poskytnutí materiálu. Na fotkách a videích jsou zachyceni: Jeroným, Charlie, Petr, Mikolaj a Jirka.

Jirka Petr 

Třetí letošní výcvikový den - Vítovka

Na středu 13. dubna 2022 vypadala předpověď počasí delší dobu dobře, nejen pro létání na Straníku ale také pro výcvik na Vítovce. Vzhledem k tomu, že se mi ozvali 3 žáci, zvolil jsem samozřejmě výcvik.

Na cvičném kopci bylo nádherné jaro a i dobře použitelný vítr.

Žáci dnes byli na různých úrovních výuky ale dařilo se nám vše skloubit.

Bobo létal poprvé z většího kopce na pokračovacím křídle.

Let i přistání byly v pořádku a snažili jsme se vylepšit hlavně starty.

Nikolaj trénoval lety z většího kopce v novém ležacím postroji,

při tom cvičil i mírné zatáčky.

Pro Martina to byl dnes téměř úplný začátek létání. Bohužel jsem se mu musel plně věnovat a neměl příležitost ho při letu fotit nebo filmovat. 

I když se nám v závěru dne stočil vítr hodně z prava, všichni tři žáci udělali znatelný krok vpřed.

Bobo natrénoval lety na jednopotahu z většího kopce a těší se na Straník. Nikolaj může uvažovat o přechodu na jednopotah a s Martinem jsme se dopracovali ke krátkým letům skoro z poloviny kopce, se správnými předozadními i stranovými zásahy do řízeni základního cvičného křídla.

Přesto že bylo dnes 13 - tého, vše se povedlo , s dobrou náladou vše balíme  a v podvečer  odjíždíme domů.

KH.

Straník v březnu (20. 3. 2022) - Petr Lošák

Je zajímavé, že poslední dobou vychází příznivé letové  podmínky na neděli. I tentokrát využívám krásnou slunnou březnovou  neděli a vyrážím si zalétat na Straník. Na přistávačce je domluvený sraz s Emilem ze Slovenska a Robertem z Polska a v takovéto mezinárodní sestavě vyrážíme na kopec. Autem se dá vyjet opět jen k lesu. Zbytek cesty musíme absolvovat pěšky – všichni tři už s tím  máme bohaté zkušenosti.

Bereme to zkratkou přes les, protože cesta, kompletně pokryta ledem, hrozně klouže.

Na kopci je husto, vrcholek kopce je posetý padáčkáři, kteří chystají padáky.

Jako první startuje Robert a mizí někde v dálce. Mezitím vyčkávající padáčkáři kompletně zablokovali start a tak poměrně dlouho čekáme, než konečně můžeme startovat i my. Už nefouká. Je potřeba se zachytit v termice. Fakt se snažím, ale po několika chybách při středění stoupáků už nemám výšku a mířím na přistání.

Let byl sice kratší, než bych si přál, ale i tak jsem rád, že jsem dnes jel a těším se na další letový den.

Petr Lošák

foto, video: Robert a Petr 

Zimní přechod na pokračovací křídlo

Nějakou dobu již s Bohušem uvažujeme o jeho přechodu z Dany na jednopotah. Čtvrtek, který by se na to dal využít ale kvůli práci časově nezvládl. Pak napadl sníh, na kterém není vhodné učit, protože někteří z žáků mívají problém se správným vnímáním výšky. Bobo je ale pilot padáku, který má již s létáním nad sněhem zkušenosti. Tak jsme nakonec jeli využít počasí s vhodným větrem na Vlčovickém cvičném terénu 6. března 2022.

Zopakovali jsme několik startů na Daně, která je i pro naučení se správné akcelerace při rozběhu velmi dobrá.

Poté Bobo startoval na jednopotahu a postupně zvyšoval místo startu, od spoda až na horní startoviště. Nakonec letěl celý kopec dvakrát.

Bohužel jsem nestihl nafilmovat let, který měl i dobré přistání…

Byl to velmi úspěšný výcvikový den, po kterém bude možno pokračovat v letech na jednopotahu z většího kopce..

KH. 

Zimní výcvik létání - Vlčovice 3. března 2022 - Jirka Petr

Vzhledem k avizované předpovědi počasí vycházely vhodné podmínky pro trénink na mírnější svah ve Vlčovicích. Lokalita byla příhodná také z důvodu opakování dříve nacvičených úkonů po zimní přestávce.

Na kopci panovaly dobré, byť stále mírně zimní podmínky. Foukal přiměřený vítr, severního až severozápadního směru. Povětšinu dne tedy velmi dobře využitelné podmínky, chvílemi se však vítr točil a bylo nutné vyčkávat.

Po omluvě některých žáků se na kopci sešli pouze dva účastníci výcviku – z Bratislavy dorazil Nikolaj, z V. Bítýšky přicestoval Jirka. Tento den dělal žákům instruktáž Karel Haman.

Po krátkém rozcvičení na úpatí kopce s oživením základních úchopů, rozběhu, akcelerace a odtlačení hrazdy jsme postupně směřovali na výše položené starty. Brzy jsme se ocitli na samém vrcholu kopce a trénink pokračoval s využitím celé výšky svahu. Vzhledem k aktuálním podmínkám a našim schopnostem byly toho dne všechny lety spíše nízkými „stíhacími průlety“, kdy nám podmínky nedovolily vznést se o kousek výše. Po každém letu probíhal tradiční rozbor žákových postřehů, později doplněných pohledem instruktora. Tímto způsobem jsme postupně odstraňovali nedostatky, které se během celé fáze letu vyskytovaly. Troufám si říci, že většina letů byla vzhledem k pokročilosti obou žáků spíše vydařených a zase nás posunula kupředu.

Výcvikový den přinesl také zkoušení některých nových doplňků - Nikolaj testoval vlastní lehací postroj a Jirka novou přilbu. Testovali jsme také využití video záznamu u pilota za letu, kombinované se stejnými záběry pořízenými ze země.

Na kopci nechyběla dobrá nálada, příjemné počasí, bohatá svačina, teplý nápoj, množství rad a informací, ale také velký chlad ke konci dne, kdy slunce zašlo za horizont. A tak jsme se přibližně kolem 16:30 h se zkřehlýma rukama rozhodli pro poslední let a úklid veškeré výbavy. Jak se říká, je lepší skončit v dobrém.

Že byl termín pro výcvik dobře zvolený dokládá také následující den, který zahalil kopec bílým polštářem.

Přípravné práce před prvním letem Nikolaje

Nikolaj je připravený ke startu se svým novým postrojem

Jirka vyčkává na správný směr větru ke startu

Meziletovou přestávku využívá Nikolaj s Karlem k debatám o tom, jak lety probíhají a co provádět lépe

První start z nižšího startoviště. Když běžíte co to jde, rogalo ne a ne letět a nohy se vám lepí až na hlavu …

Pěkný Nikolajův let, se závěrečným mírným sklouznutím po zemi.

Vydařený start Nikolaje, s poměrně přízemním letem. Ne každé přistání se nám zcela daří, ale při každém letu pracujeme na lepším provedení.

Jirka a jeho let s náznaky zatáček, při přistání mírné stržení vpravo.

Mírně houpavý, ale jinak podařený let.

Nikolaj celý den řádil, lítal z kopce na rogale, do kopce rogalo na něm a každým letem odstraňoval drobné nedostatky.

Jirka a jeho let s drobným zaváháním na staru při přechytnutí na hrazdu. Let se nám podařilo natočit z pohledu jak pozorovatele, tak také pilota za letu. Na videu je možné srovnání obou těchto pohledů.

Přípravy rogala a postroje žáka před startem

Let pohledem pilota

Výcvikový den všichni tři shodně hodnotíme jako velmi zdařilý a příjemný, přičemž nám opět přinesl spoustu přínosného. Je současně jasné, že je třeba i nadále intenzivně cvičit.

Děkujeme za výbornou přípravu, za dobré vedení a za příjemně strávený den na kopci.

Za všechny na kopci,

Jirka

Nedělní únorový Straník - Petr Lošák

Konečně další letový den. Předpověď na neděli 13. února 2022 vypadala velmi nadějně. Takže hurá na Straník. S Emilem jsme si dali sraz na přistávačce už v 11 a vydali se vzhůru. I přes poměrně hodně sněhu jsme se rozhodli zkusit vyjet až k hangáru. Kolegové rogalisti z Polska, kteří jeli chvíli před námi se tam vyhrabali. My jsme tolik štěstí neměli a dojeli jenom k lesu. I tak jsme ušetřili polovinu pěší cesty.

Nahoře foukalo tak akorát. Rogalisti z Polska už stavěli křídla a postupně startovali.

My na nic nečekali a za chvíli jsme odstartovali taky.

Slunce svítilo, zima nás netrápila, svah nosil, ale ve vzduchu taky číhalo spoustu „neviditelných překvapení,“ na které bylo potřeba pohotově reagovat a tak zhruba po hodině dvacet jsme postupně přistáli, protože ramena bolela tak, že už dál lítat prostě nešlo.

Byl to nádherný letový den…

Starty natočil a vyfotil Krzysztof Kupiec, jemuž za to patří velké díky.

Petr Lošák 

Nedělní Chlum - Petr Lošák

16.leden vypadal nadějně. Emil vyrazil na Straník, ale já neměl tolik času a tak jsem si zajel vyzkoušet svahovaní na Chlumu. Bylo tam celkem plno. Vítr byl slabší, než jsem čekal, ale i tak jsem se dostal pár metrů nad kopec.

Start a část letu mám natočenou z dronu. Jsou to pěkné a netradiční záběry. Děkuji Michalu Šabatovi (Instagram: @mi_sa.photo), který mě nafilmoval.

Petr Lošák

     Děkujeme za pozitivní informaci, v této době je to vzácnost.. Ještě přidávám obrázek z webkamery na Straníku, kde je vidět, jak tam v tento den startuje Emil.

Alespoň jsem ho sledoval ..

KH 

První letošní létání na Straníku - Petr Lošák

Na druhého ledna hlásila předpověď jižní vítr. Mně, coby letuchtivému jedinci s čerstvým průkazem, se vyloženě nabízela možnost vyrazit na Vítovku vyzkoušet nový postroj. Pohrával jsem si i s myšlenkou vyzkoušet Chlum. Ale když zavolal Emil, že to na Straníku vypadá dobře, bylo rozhodnuto.

Dali jsme sraz na přistávačce, která sice byla při příjezdu zahalena v mlze, ale vypadalo to, že se mlha brzo zvedne, a tak jsme vyrazili na kopec. Auto jsme museli zaparkovat u kostela, protože některé úseky cesty na vrchol byly pokryté souvislou vrstvou ledu. Postroj na záda, křídlo přes rameno a vesele vzhůru.

Nebyla to pohodová vycházka, ale ani to nebylo tak hrozné, jak jsem očekával. Cesta uběhla celkem rychle.

Rukáv chvílemi ukazoval čistý jih, odhadem tak 2 m/s, a občas bezvládně visel. Naděje na první letošní svahování se rozplynuly a pohled na zataženou oblohu naznačoval, že asi ani pokusy zachytit se v termice nebudou úspěšné, nevadí.

A opravdu, startovali jsme téměř do bezvětří a spíš než první letošní lítání bych to nazval první letošní slet.

Ale i tak bylo super být opět chvíli ve vzduchu.

Příště klidně půjdu zase. Vynést rogalo od kostela nahoru není až tak náročné, jak se zdá. Navíc po vánočním přejídání bych řekl, že to bylo i velice prospěšné  .

Petr Lošák

foto-video: Jana Staňková - děkujeme 

Ať se nám vše daří v novém roce a jsme zdraví…

KH. 

Vzpomínka na Jirku Kološe na Javorovém vrchu - Iva Štěrbová

V soboru  11. 12.2021 jsme se domluvili na Javorový vrch, opět zavzpomínat na Jirku Kološe. Po roce jsme se opět přivítali na parkovišti před lanovkou hlavně s Janou (sestrou od Jirky) a Jankou Kološovou. Rozdělili jsme se na dvě skupiny. Jedna jela lanovkou a druhá skupinka si to vyšlapala pěkně nahoru.

Před  30 léty s námi jezdily na Javorový vrch naše děti, a dneska děti berou už svoje ratolesti, které si to taky v sobotu užily jako jejich rodiče na saních, lopatách.
V hospůdce opět „polívčička byla“, pivko, panáček, povykládat své zážitky za ten rok, co jsme spolu nebyli.

Venku před hospůdkou společná fotka všech zúčastněných, nasadit nesmeky, připravit sáňky, lopaty, zadky a směr dolů.

Byla sranda, pády, dokonce někteří i vysypali děti ze saní, ale ty se hned hlásily křikem.

[Spustit prezentaci]

[Spustit prezentaci]

Chci poděkovat i Karlovi Hamanovi za zveřejnění článku a fotek na jeho stránkách.

Přeji Vám úspěšný rok 2022 plný zdraví a štěstí.

Ahoj Jirko, tak zase za rok!!!

Iva Štěrbová

Jak to bylo na Javorovém loni.

Sváteční výcvik závěsného létání na Vítovce - Petr Lošák

Na státní svátek 28. října meteorologové předpověděli celkem přijatelné podmínky pro létání na Vítovce. Před pár dny jsem úspěšně dokončil kurz a tak jsem dnes poprvé nejel jako žák, ale mám tam v plánu předat mé první křídlo, Firebird Uno, novému majiteli. Nastal čas zamáčknout slzu a poslat ho do světa.

Přijíždím před desátou. V zatáčce už parkuje celkem dost aut, ale ještě se vejdu. Na louce postává Karel s několika žáky, o kus výš pod lesem se tvoří hlouček padačkářů. Zatím sice mají všichni své náčiní zabaleno, nikdo nevybaluje, ale slunce svítí, hřeje a je jasné, že dneska tu bude plno. Postupně se rozfoukává a dokonce i správným směrem.

Kluci začínají stavět křídlo a za chvílí už probíhají první lety. Přicházejí další účastnící kurzu, i hlouček padáčkářů pod lesem se rozrůstá, někteří už startují a daří se jím zachytit a za chvíli vidíme kroužit nad kopcem několik padáků.

Dorazila i „konkurence,“ Honza Matějovský se svými žáky, kteří mají během chvilky taky sestavené cvičné křídlo a startují. Přicházejí další rogalisti, někteří se přišli podívat, jiní zalítat nové křídlo, běhají tady děti, psi, je tu i celkem dost diváků. Ve špičce je na Vítovce sedm rogal! A padáků nespočetně. Děti pouštějí draky, a jak prohlásil Bohouš, „už tu chybí jenom modeláři.“ A i ti se tu nakonec ukázali.

Kluci, kteří přešli ze seznamovacího kurzu se přesunují s Karlem do spodní části kopce a přecházejí z visícího postroje do ležacího.

Lítá jim to pěkně. Zkušenější borci startují ze standartního místa zhruba v polovině kopce a ladí dovednosti v ovládání křídla a přistání, koordinuje je Charlie.

Podmínky jsou super není třeba čekat, bezpečně odstartovat lze prakticky kdykoliv. Zatím nelétám, tak se snažím aspoň fotit a pořídit nějaké to video. Ale lidí s foťáky, kamerami a mobily tu je hodně, snad se jejich fotky někde na netu objeví.

Odpoledne nastal čas lítnout Uno. Vítr ustálený, ale ne moc silný, na svahování to není. Uno je sestaveno během chvilky. Křídlo poslouchá, není záludné, přistání v pohodě. Nostalgicky vláčím křídlo zpátky na kopec. Trocha dřiny vůbec nevadí, zvlášť, když je odměněna krásným (někdy velmi krátkým) letem.

Podmínky jsou opravdu perfektní a tak startuju ještě čtyřikrát. Díky tomu už nestíhám fotit a taky trochu ztrácím přehled o čase a o tom, jak si vedou ostatní. Slunce nízko nad horizontem znamená, že je čas na poslední let. I vítr se uklidňuje. Ještě sbalit křídla, a domů.

Moje Uno si odváží Bohouš, tak mu přeji, ať s ním zažije aspoň tolik radosti jako já.

Petr Lošák

Děkujeme Petrovi za krásnou aktualitu a všem za fotky a videa. Jen ještě musím dodat, že v tento den běžel seznamovací i pilotní kurz. Vše se dařilo a žáci pokročili o slušný krok vpřed.. Na letovém terénu Vítovka byla posečená tráva a cvičilo se velmi dobře. Děkujeme správcům za údržbu...

KH.

Videa, která účastníci poslali jsou ke zhlédnutí v rubrice Pilotní kurz:

http://hanggliding.cz/rogalo-vycvik-letani/pilotni-kurz/probihajici-pilotni-kurz/ 

Podzimní pilotní zkoušky na Straníku - 24. 10. 2021

V neděli se mělo podle optimisticky vybrané předpovědi výrazně zlepšit počasí pro létání na Straníku. A tak jsme předem domluvili s Petrem L. , Emilem a inspektorem provozu Honzou Matějem pilotní zkoušky. Protože na první létání z většího kopce byl připraven i Petr Š. počítali jsme i s ním.

Optimistická předpověď opravdu vyšla. Kolem poledne jsme na přistávačce, probíráme ještě  správný rozpočet na přistání, nakládáme Emila s křídlem a jedeme na start.

Jakmile mají žáci postavená křídla, přichází inspektor Honza a vše může začít.

I když jsem to jinak nezaregistroval, je místy vidět nervozita v ovládání křídel, ale i tak žáci letí bezpečně a prochází zkouškami. 

Jedeme pro ně dolů a všichni jsou pro ještě jeden let.

Při dalším letu jsou již klidnější, já beru do ruky fotoaparát a natáčím jejich lety, aby jsme měli i nějakou “dokumentaci” z dnešního létání. 

Při druhém přistání nejen dobře sedají ale i perfektně zvládají rozpočet.

Kromě Petra L. a Emila, musím hlavně pochválit Petra Š, který byl schopen již při prvním létání na Straníku, splnit všechny požadavky pro praktické pilotní zkoušky.

Poděkování patří Honzovi Matějovskému, který za námi přijel a provedl přezkoušení.

KH. 

Setkání inspektorů závěsného létání

Na sobotu 16. října 2021 bylo naplánováno tradiční setkání rogalistických inspektorů LAA. Tentokrát proběhlo v novém sídle LAA v Praze. I když bylo bohužel jen pro bezmotorové inspektory (pro motorové již proběhlo začátkem října) , byl zase prostor, aby se všichni mohli vyjádřit se svými názory k bezmotorovému létání.

Nové sídlo Letecké amatérské asociace na nás zapůsobilo velmi dobrým dojmem. Loni bylo setkání zrušeno kvůli epidemiologické situaci. Jak probíhala setkání dříve, můžete vidět zde: 

http://hanggliding.cz/aktuality/seminar-inspektoru-laa-2019/#more-5616 

KH.

Výcviková Vítovka 1. 10. 2021 - ROGALO - Jirka Petr

V pátek 1.října se uskutečnil další výcvikový den pilotního kurzu. Vzhledem k povětrnostním podmínkám, padlo rozhodnutí na kopec Vítovka u Oder.

Kurzu se chopil a poprvé sám vedl Jeroným. S organizací vypomáhal a celý kurz dokumentoval také Charlie a jeho chlupatý medvědopes.

Jeroným velmi zodpovědně a s nadhledem vedl čtyři žáky různých výkonností. Nejdále byl Petr, který již létá se svým křídlem. Dalšími pokročilými byli Luboš s Honzou, kteří zdokonalovali dovednosti ovládání rogala v poloze vleže. Novým žákem v pilotním kurzu byl Jirka, který opakoval znalosti ze seznamovacího kurzu a osvojoval si nové dovednosti při startu z vyššího a prudšího kopce.

V tento první říjnový den panovalo příjemné slunečné počasí s přiměřeným větrem, vanoucím správným směrem po celou dobu výcviku.

Na svahu se sešly celkem 3 rogala. Na výcvikové Daně létali Honza s Jirkou.

Na svém novém rogale trénoval Petr

Další výcvikové rogalo dovezl Charlie, na němž cvičil Luboš.

O prostor na kopci jsme se dělili také s několika padáčkáři. Všichni věděli, jak se navzájem respektovat a využívat prostor ve vzduchu i na zemi.

Honza krásně startoval. Jeroným uděloval rady, Charlie dokumentoval.

Cvičil zalehávání i řízení rogala vleže, s úchopem hrazdy.

Výcvikový den byl velmi vydařený. Všem žákům se dařilo cvičit požadované úkony ke své, i instruktorově spokojenosti.

video Charlie Prejza

Všichni děkujeme za úspěšný výcvikový den, ochotu a čas instruktora, stejně jako píli všech žáků. Už se těšíme na další příhodné podmínky, až budeme moci prohloubit dovednosti létání zase o kus dále.

Jirka

Kurz létání 4. a 5. září 2021

Na první víkend po prázdninách meteorologové dlouhodobě předpovídali zlepšení počasí a podle synoptického vývoje to také vypadalo, že by mohl foukat mírný severovýchod, vhodný pro výcvik ve Vlčovicích. I proto, že zájemci museli dlouho čekat, nejen kvůli nevhodnému počasí ale také kvůli loňskému vývoji pandemie, jsem to vzal vážně a na stránkách bylo upozornění na pravděpodobné konání seznamovacího kurzu týden dopředu.

Kontrola techniky před výcvikem :-) 

I když rozhodování zda cvičit v sobotu ve Vidči nebo ve Vlčovicích nebylo vůbec jednoduché, nakonec zvítězily Vlčovice. Hlavně kvůli tomu, že přejíždění během dne na jiný kopec, kvůli mírné změně větru by bylo neefektivní.

V sobotu jsme cvičili správný start a po výrazné akceleraci s křídlem, přistání.

Pokud jste rogalo nikdy nedrželi v rukou není to úplně jednoduché. Musím napsat, že už při minulém seznamovacím kurzu, jsem měl dojem, že současné zájemce je těžší přesvědčit o tom, že mají do rozběhu s křídlem vložit maximální akceleraci.

Na správný moment pro start bylo potřeba většinou chvíli čekat..

Přijeli i tři žáci pilotního kurzu, kteří již létají na vlastních křídlech a perfektně výcvikový víkend využili.

Emil si vyzkoušel “nový” jednopotah, který dostal ke koupenému motorovému postroji,

Petr Š. zkoušel své mírně doladěné křídlo a přecházel z popruhové ležačky na svůj modernější postroj,

a Petr L. přecházel z jednopotahu na dvoupotah, který mu jeho majitel (instruktor) na kopci předvedl a vysvětlil rozdíly, kterými se bude muset za letu zabývat.

Je potřeba zmínit, že takto by mělo proběhnout každé přeškolení na nový, hlavně výkonnější stroj, na kterém budete létat. Předání  proběhlo naprosto perfektně.

Petr byl velmi spokojený s novým stroječkem (létá o třídu lépe) a předání bylo díky Jeronýmovi naprosto dokonalé…

V neděli jsme se snažili postupně zvyšovat místo startu, aby před přistáním bylo možno i chvíli letět a zvykat si na předozadní i stranové řízení rogala.

Když to udělal žák dobře, mohl postoupit výš.

Odpoledne jsem nechal jako prvního odstartovat z vrcholu kopce Jirku. Šlo mu to velmi dobře.

Poté letěl i Viktor,

Lukáš bohužel musel kvůli svému hospodářství odjet trochu dříve.

Výcvik nešel všem dokonale, což je obvyklé. Až z fotografií a videí mi začalo docházet , že svůj podíl na to má určitě i to, že žáci často drží v ruce mobil a zabývají se focením a filmováním, místo toho, aby perfektně sledovali jak jejich kolega zvládá daný úkol a pečlivě poslouchali komentář instruktora. Tímto způsobem se žák učí i z chyb kolegů a to velmi při výcviku pomáhá.

Jinak ale děkujeme za krásná videa ,z kterých se dá také někdy s odstupem poučit a za fotografie….

I když jsme za víkend absolvovali vše, co je potřeba v seznamovacím kurzu, uvažuji o tom, že si ho ještě o jeden den prodloužíme.

Pokud by se nám to podařilo i v rámci stávajícího pilotního kurzu, bylo by to dokonalé…

Všechny zdravím a doufám že nám počasí i ostatní okolnosti dovolí brzy další povedené výcvikové dny.

KH. 

Krásné létání a úspěšný výcvik na Straníku 7. a 8. 7. - 2. část

Ve čtvrtek 8. 7. 2021 přijíždíme dopoledne s Emilem na přistávačku pod Straníkem. Setkáváme se s Charliem a Piotrem a čekáme na Petra. Po 11. hodině přijíždí a tak můžeme vyrazit na start.

Podmínky vypadají výborně a jsme odhodlaní létat do večera. Teda kromě mne, já si to včera užil a dnes se hodlám maximálně věnovat žákům.

Na startu je krásná atmosféra, podmínky perfektní a tak na nic nečekáme a oba pilotní adepti letí. Trénují start, ve vzduchu se snaží uvolnit a udělat dobrý rozpočet na přistání.

Jedu pro ně dolů ale nahoře startuje Piotr

a Charlie,

Kteří si dnes skvěle zalétali. Filmuje je šikovná pilotka padáku, která nám poslala video. Děkujeme.. 

Dole nakládáme křídla a jedeme na druhý let nahoru.

Na startu je podobná situace, vítr trochu sílí a čekáme na vhodný, klidný okamžik pro start. 

Petr tentokrát poprvé využívá svahové proudění pro vystoupání nad start a zůstává ve vzduchu skoro 40 minut. Když oba vidím dobře přistát, jedu pro ně a jedeme nahoru na třetí let.

Vítr na startu je opět o něco silnější a je potřeba čekat na vhodný okamžik ke startu trochu dýl.

Vše se ale perfektně daří a tentokrát jde nad start i Emil a stoupá až do 1700m. Já jedu dolů a doufám, že budu na přistávačce dřív a že ho uvidím přistávat.

Když přijíždím dolů, Emil je ještě vysoko a tak po vyklesání vidím i jeho dobrý rozpočet a slušné přistání.

Petr i Emil dnes strávili ve vzduchu víc než hodinu a oba absolvovali 3 lety.  Jsou docela unavení, což je po prvním delším letu naprosto normální a hlavně jsou velmi spokojení. Uzavíráme dnešní super výcvikový den a odjíždíme domů..

KH.

Jak se krásně létalo 7. července najdete zde.

Krásné létání a úspěšný výcvik na Straníku 7. a 8. 7. - 1. část

Na středu a čtvrtek meteorologové delší dobu předpovídali dobré podmínky pro létání na Straníku. Emil tam byl aktivní už v úterý a s Petrem jsme vybírali, zda pojedeme ve středu, nebo ve čtvrtek. Nakonec jedeme každý zvlášť. Emil létá 3 dny v kuse, já jedu na dva dny a Petr pouze ve čtvrtek.

Přijíždím ve středu kolem 13 hodiny a setkáváme se s Emilem na startovišti, kde už je s křídlem i Jura Kocián. Stavíme oba své křídla. 

Podmínky jsou perfektní, Emil hned letí a trochu si vylepšuje letové pocity z předchozího dne. Hned pro něj jedu, má vše rychle sbaleno a vyjíždíme znovu na start,

kde mám již postavené křídlo, a tak se jen oblékám a letím.

Nevyklesám snad ani 2 metry, okamžitě ustřeďuji cca 2-metrové stoupání a mizím nahoru.

Podmínky jsou dokonalé..

s jedním dostředěním stoupám do 2 tisíc a letím k Žilině, kde dostoupávám k základně mraků  v cca 2500 m.

Dá se to namířit kamkoli a ustředit další stoupání (jsou všude) a letět dál. 

Nad 2000m  je zima a vlhkost snižuje i dohlednost.

Je to vidět i na fotkách.

Hlavně jsem rád, že jsem se dole ve vedru dobře oblékl . 

Asi po hodině létání převážně za Váhem,

 se letím podívat co dělá Emil na Straníku. 

Mám dojem (z té výšky to není moc dobře vidět), že jeho křídlo je pořád na autě.

Odlétám znovu od Straníku, tentokrát vlevo k Malé Fatře.Trochu fotím, kamera nefunguje kvůli zapomenuté SD kartě ,což je velká škoda…

Myslím také na Emila, který by měl ještě dnes letět.

Po další hodině již nevyužívám další stoupání (pořád se nabízí) a prolétávám nad Straníkem. Vidím Emilovo křídlo stále sbalené , tak letím přistát.

Dost dlouho trvá, než najdu hodnou paní, která mne veze do sedla pod Straník (moc děkuji), pak s postrojem šlapu nahoru na start.

Tam ještě v podvečer prolétává Vlasta Hloušek s motorovým padákem a zdraví nás .

Jedeme kousek za Žilinu přespat v krásné přírodě.

Těšíme se na zítra a pokud nám to počasí dovolí, máme v úmyslu s Petrem a Emilem opět pokročit ve výcviku létání…

KH. 

Pokračování o čtvrtku na Straníku bude brzy v další aktualitě: zde

Pilotní výcvik 29. 6. 2021 - další lety ze Straníku

Cvičné létání v úterý 29. června vyprovokoval pro změnu Emil. Počasí vypadalo velmi nadějně a tak s Petrem vyrážíme odpoledne opět na Straník. Emila vyzvedáváme na přistávačce a jedeme nahoru.

Na startu je rušno, vítr trochu silnější. Snažíme se dobré podmínky co nejlépe využít. 

Stíháme ještě jeden vývoz a letí se 2 krát.

Dnešní létání v trochu jiných podmínkách než minule, bylo opět velkým přínosem a dalším výrazným krokem vpřed. 

Velká spokojenost …. 

 KH.

První let ze Straníku - Pilotní výcvik 20. 6. 2021

Po sobotním výcviku na Vítovce bylo jasné, že Petr s Emilem mají na to, aby letěli z většího kopce. Podle předpovědi to vypadalo, že hned další den by se dal v podvečer slétnout v klidném ovzduší Straník. Oba s tím souhlasili, vše se povedlo a Petr dokonce dostal chuť o tom napsat a tak je to určitě lepší, než kdybych to psal já, jako obvykle . Petře děkujeme…

KH. 

Zážitky ze Straníku  -  Petr Lošák

 V neděli dopoledne zvonil telefon. Volal Karel. Předpověď naznačovala, že by se večer mohl podařit první start z velkého kopce, ze Straníku! Trochu mě to překvapilo - včera jsme byli trénovat své dovednosti na Vítovce a není běžné, že se podaří dva výcvikové dny po sobě. Taková příležitost se musí využít! Už aby bylo odpoledne. Kolem třetí kurtuju křídlo na střechu a razím směr Dolní Bečva. Překládáme křídlo na Karlovo auto a hurá na Straník. Cesta je bez problémů a před šestou parkujeme u přistávačky. S Emilem posloucháme doporučení, rady a tipy. Přistávačka je opravdu rozlehlá, tak uvidíme. Tady dole nefouká. Nasedáme opět do auta a jedeme na start. Nahoře zatím fouká do zad, ale nás to neznepokojuje. Takhle to bylo předpovězeno a kolem šesté se snad vítr otočí. Čekáme. Občas sem dorazí nějaký cyklista, jinak je tady pusto.

Stavíme křídla, probíráme co a jak ve vzduchu a co by bylo dobré ve vzduchu vyzkoušet. Pečlivěji než kdykoliv předtím kontroluju, jestli je křídlo v pořádku, jestli lanka nejsou někde skřípnuté nebo nepřirozeně překřížené, zda jsou spíry správně zajištěné, jestli hrazda drží….

Přistávačka se jeví jako malý zelený obdélníček v dálce. Losujeme, kdo bude startovat první. Tahám kratší, huráááá, jdu první. Čekáme na vhodné podmínky. Zatím směr větru kopíruje předpověď, měl by se otočit a foukat proti svahu. Promarním proto několik chvil bezvětří, po kterých fouká opět do zad. Blíží se sedmá a vítr se pořád neotáčí. No nic, do příštího bezvětří jdu. Ještěže jsme včera na Vítovce natrénovali starty do bezvětří, Emil tam dokonce startoval i s větrem v zádech.

 Tak. Je to tady. Větrný rukáv visí, ani se nehne. Praporek nalevo sice trochu poskakuje ve vánku z podivného směru, ale praporek před námi se taky ani nehne. To je ten správný okamžik. Jdu na to. Nádech, výdech, běh, rychlejší běh, ještě rychlejší běh a jupíííí - letím. Vůbec nevím, jak bych popsal ten pocit někomu, kdo nikdy neletěl. To ani nejde. Země se vzdaluje. Paráda!

 Po malém boji se šňůrkami se podařilo zapnout zip postroje. Zkouším, jak sviští vzduch při pádové rychlosti, v klidném ovzduší zkouším, jak rogalo reaguje na zásahy do řízení. Je to pohoda, na všechno je čas. Na Vítovce se mi vždy podařilo maximálně pár zatáček a už jsem byl dole. Z výšky to vypadá, že země pode mnou se vůbec nehýbe. Pozoruji střechy nějakých stavení a mířím nad přistávačku, kde mám v plánu vyzkoušet 360 zatáčky. Vím, že jsem dost vysoko, ale přesto se mi nechce zkoušet to tady nad lesem. Křídlo nádherně letí a za chvíli jsem nad přistávačkou. Nejprve se zaletím podívat na rukáv, ať vím, jak fouká. Nefouká. Dobře, takže je jedno na kterou stranu budu přistávat. Pořád mám výšku, tak zkouším kroužit. Vlevo, vpravo, všechno jde. Země se blíží. Je čas nějak přistát. Snažím se o něco co by se možná dalo nazvat pokus o rozpočet. Budu na tom muset ještě trochu zapracovat, ale teď to není důležité, teď je důležité dostat se bezpečně na zem. Poslední korekce směru, Rozepnout postroj, jejda nohy se zamotaly do šňůrky, která ovládá zip. Uf, podařilo se je vyprostit. Přistání není úplně stoprocentní, ale je celkem důstojné

a hlavně neležím na břiše, ale stojím nohama na zemi. Vyklízím plochu a sleduji Emilův start.

 Je to daleko, ale i tak za chvíli vidím, že už taky letí.

 Sleduji, jak se pomalu blíží, lítá nad přistávačkou,

máváme na sebe a za chvíli je taky bezpečně na zemi.

 Škoda že slunce už je na horizontu a na další let není čas.

 Balíme, nakládáme křídla na auto. Byl to jenom pětiminutový let, ale i ten způsobil, že se nejde přestat usmívat.

Cesta domů uběhla hrozně rychle a nemůžu se dočkat dne, až zase poletím.

Doplnění.

 To byla neděle. V úterý zase zvoní telefon a zase Karel. Předpověď hlásí na středu relativně dobré podmínky na Straník. Není o čem diskutovat, beru volno v práci a jasně, že pojedu! Večer už to tak růžově nevypadalo a ráno to vypadalo ještě hůř. Většina modelů předpovídala vítr z úplně opačného směru a navíc dost silný na to abychom startovali po větru. Ale už jsem si vzal volno, opravdu chci letět a navíc teď nám ten risk dvakrát vyšel, takže jedeme. Děkuju Karlovi, že mě vyzvedl doma, protože mám auto v servisu. Na přistávačce, kde máme sraz s Emilem, potkáváme několik padáčkářu, kteří zrovna přistáli. Prý nahoře fouká úplně špatně a jim se podařilo odstartovat v malém okně, ostatní zůstali nahoře. Nicméně fakt chci znovu letět a optimismus se mě drží. No ale čas běží a vítr spíš sílí a směr nemění.

Je tu malá naděje, že večer utichne a budeme moct sletět v bezvětří na přistávačku. Čekáme. Vyrážíme aspoň na krátkou túru po hřebeni a probíráme teorii. Blíží se sedmá večer a vítr ne a ne ustat. Nedá se nic dělat, dneska nepoletíme. Balíme a jedeme domů. Škoda. Snad se podaří příště

Petr Lošák

foto-video KH + PL.

Výcviková sobota na Vítovce

Na 19. června konečně vycházela dobrá předpověď pro výcvik na Vítovce.

I když se na tom všechny předpovědi neshodovaly, zvolili jsme optimistickou variantu a sešli se na kopci s pilotním kurzem.

Po příjezdu to vypadalo, že výcvik zrušíme, kvůli vysoké trávě, nakonec ale po komunikaci se správci stavíme křídla a jdeme cvičit.

Je velmi slabý, měnící se, jižní vítr a někdy musíme čekat na vhodné okamžiky pro starty.

Ty docela přicházejí a většina žáků tak absolvuje několik letů.

Vzhledem k tomu,  že teplota vzduchu je víc než 30 stupňů, nejsou starty vůbec jednoduché

a vyžadují po žácích opravdu poctivý rozeběh.

Emil, díky své fyzičce a nasazení,

dokonce perfektně zvládá i start po větru.

Výcvik je dost náročný ale fyzicky i psychicky to zvládáme a všichni se už těší na lety z většího kopce.

Pozdě odpoledne se vítr otáčí z jihovýchodu až  z východu a tak vše balíme a odjíždíme domů. 

Dnes na Vítovce cvičilo 6 žáků a dva již mají na to, letět ze Straníku..

Skvělé foto, Petr Lošák

KH. 

----- Starší aktuality »